Jsou přijímačky náročné?

Obecně platí, že přijímačky na medicínu jsou vždycky náročnější než u většiny jiných oborů. V praxi platí, že u přijímacích zkoušek na 50 otázek z několika oblastí. Jako první se píše test z fyziky, poté z chemie a nakonec test z biologie.  Ze čtyř možností je pouze jedna správná. V předloňském roce 2019 se hlásilo na Všeobecné lékařství 1941 uchazečů, z nichž bylo přijato 562. Na Zubní lékařství bylo přihlášeno 708 uchazečů, z nichž bylo 77 přijato. Co to znamená?

Náročnost přijímacích zkoušek se poměrně snižuje s nárůstem počtu přijímaných uchazečů – ale o to těžší jsou pak nové sylaby, takže pokud to berete za výhodu, nechvalte dne před večerem. Celkově platí, že u jednotlivých otázek se více hodí průměrný rozhled po dané tématice než přesná znalost minulého znění. Srovnání s náročností přijímaček s jinými medicínami v Česku nám bohužel dotázaní nedali.

Na co si dát v prváku pozor?

I když se dostanete skrze úvodní síto, zdaleka není vyhráno. V prvním ročníku je jistě záhodno mít se na pozoru před tradičním strašákem prváků mediny – tedy před anatomií. Ta je zde nově spojená s Topografickou anatomií a je celkově tak za 22 kreditů. Není tedy možné ji „táhnout“ do druhého ročníku jako v minulých letech!

Dalším předmětem, který dělal mnohokrát problémy prvákům, je biologie a genetika. Nově bude také mnohem obtížnější udělat zkoušku z chemie a biochemie, které jsou nově také spojené v jeden mnohem obsáhlejší předmět. Připravte si tedy na učení bohatou zásobu kofeinu či jiných podpůrných látek (myslíme samozřejmě hlavně cukr), protože zvláště příchozí z volnějších středních škol může míra nutných nových znalostí zavalit!

Pokud to přežijete, v druhém ročníku je pak nejhorší zkouškou fyziologie. Ve třetím ročníku zase patologie, která je v Plzni opravdu těžká (spoustu nádorů popsali plzeňští profesoři a lékaři). Ale všechno záleží na tom, jaké máte štěstí na otázky a na zkoušejícího.

Kde naopak můžete trochu zvolnit?

Mezi nejlehčí předměty prváku naopak patří jiný evergreen, totiž první pomoc. Její splnění spočívá v docházení na praktická cvičení jednou za 14 dní a závěrečném počítačovém testu. To je ve srovnání s odbornějšími předměty doslova leháro.

I pokud jste ale smíření s náročností studia, můžete být přesto nemile překvapeni během zkouškového, kdy se přemíra věcí nutných k naučení dá krájet. Je proto rozhodně doporučováno neslevit z nároků a pravidelně se učit v průběhu semestru.

Kolik termínů zkoušek je řádných?

V Plzni jsou na Všeobecném lékařství každou zkoušku 3 pokusy, ty však bývají různě omezené předmět od předmětu. U Anatomie je třeba první část zkoušky formou počítačového testu, který je nutné napsat minimálně na 70 bodů ze 100. Pokud ho nenapíšete, o žádný termín nepřijdete, ale podmínkou pro další termín za týden je, aby byl test napsán mezi 65 – 70 body. Pokud jste test napsali na méně než 65 bodů, tak můžete na další termín až za 14 dní, což pak dokáže pořádně rozhodit zkouškový. Druhou částí je praktická zkouška na pitevně – tady poznáváte 12 struktur, z nichž musíte poznat alespoň 8. Pokud neuděláte pitevnu, už přicházíte o pokus. Až třetí částí je ústní zkouška. 

U chemie se píše test s tím, že pokud ho nenapíšete, přijdete o termín, ale zároveň u 3 .termínu, kdy nenapíšete test, tak jdete automaticky na ústní i tak.  Na zkoušku z fyziologie také nejprve píšete počítačový test, který můžete psát, kolikrát chcete bez ztráty pokusu.

Jsou zkoušky spíše ústní/písemné nebo bývá většinou kombinace?

Jak je asi vidět, nejčastěji to bývá kombinace nějakého testu a poté ústní zkoušky.

Jaký bývá propad u zkoušek?

Záleží předmět od předmětu. Spoustu předmětů má téměř 100% úspěšnosti, ale jsou i předměty, na kterých spoustu lidí vyhodili.

A jaká je obecně ochota vyučujících a studijního oddělení?

Pokud vyučující vidí snahu po celý semestr, tak je většinou otevřený i osobním konzultacím a podobně. Asi nepřekvapivé, že většina vyučujících nesnáší, když studenti na jejich předmět celý rok kašlou a pak se to snaží na poslední chvíli zachránit.

Ale samozřejmě záleží na jednotlivých ústavech – někde jsou úplně zlatí, někde mám pocit, že si na nás chtějí jen smlsnout. Studijní oddělení těžko hodnotit – já jsem tam vždycky bez problémů vyřešila, co jsem potřebovala.

Padla! Kde se člověk může dobře najíst a pobavit?

Nikdo nemůže sedět 25 hodin v kuse a 8 dní v týdnu jenom nad knihami – čas od času je třeba si četbu vzít i u sebou k jídlu. Nejlevnější možností ke stavování je na ZČU ve zdejší menze Kollárovce – pokud ale patříte mezi hubenější studenty, buďte tu všas, začátkem semestru je vždycky velký zájem o kartičky do této menzy. Je jich totiž pro strávníky jen určitý počet, který už je naplněný, takže si kartičky poté v rámci „směny“ prodávají i studenti mezi sebou.

Součástí studia však není jen den, ale i noc. Studentské spolky, např. Medici v akci, pravidelně pořádají nejrůznější akce ať už na koleji či na různých místech v Plzni. Jinak se študáci chodí bavit třeba do UCHA, což je VŠ klub přímo na Bolevecké koleji. Pravidelně se vídají všeobecné lékaři a doktoři dohromady.

OK, ale jak často se může pobavit?

Jak již padlo, všeobecné lékařství je rozhodně náročnější obor a pokud si vysokou školu a její obor vybíráte pro „vykopnutí si z kopýtka“, jste tu asi na špatném místě. Někdo i na medicíně jistě leží v knížkách doma a někdo v UCHU u piva. Ale pokud onen někdo od přírody supertalent, nejspíše se s druhým typem již ve druhém ročníku neshledáte.

Kde bydlet, jak jezdit, a co sociální život?

Kdo není místní, musí k ceně životě přičíst i cenu bydlení. Kolej se pohybuje okolo 3000 – 3500 Kč. Cena pokoje ve společných bytech záleží na počtu lidí, ale taky na štěstí a dalších nutných faktorech. Ale obecně se pohybuje mezi 4000 – 5500 Kč. Nižší cena na kolejích je nicméně vyvážena o něco horšími podmínkami bydlení. Ty nejsou v nějakém top stavu a kromě kolejí na Borech mají pokoje společné sociální zařízení na chodbách, což nemusí každému vyhovovat.

I bydlení dále od školy není naštěstí kritický problém. Doprava v Plzni je dle reakcí velmi dobrá jak dostupnosti ze všech kolejí do školy (např. Bolevecká kolej je přímo u školy, takže není nutné jezdit MHD), tak dostupnost do města.