Známky hrály při přihlášce na harvardskou stáž velkou roli? Nemyslím si, že rozhodující. Na webu je uvedeno, že by si student měl dobře stát na vlastní škole. Američany zajímá spíše než absolutní průměr známek percentilová pozice mezi studenty dané školy, plus slovní hodnocení od důvěryhodných vedoucích lékařů, vlastní písemný projev v angličtině, motivace a životní příběh. Přesně stanovené limity neznám, pokud vím, nejsou veřejné, a pravděpodobně ani neexistují. Americká medicína vč. vzdělávání (a hodnocení výstupů), klade důraz na komplexitu a přístup založený na důkazech („evidence-based“), zároveň ale oceňuje individualitu.

Harvard byl jistě úžasnou zkušeností. Jo, to byla. Moc mi to dalo. Jen na jeden den jsem se během stáží musel omluvit, abch mohl zajet do Filadelfie složit USMLE Step 2-CS.

To mi připadá neuvěřitelné, jak jsi to stíhal?! No a co ten Cleveland? Cestování bylo někdy hektické, to ano. Například během oné cesty na Step 2-CS jsem strávil noc v bytě přes AirBNB, kde jsem byl sám, na dveřích číselné kódy. Neuvědomil jsem si to, vešel napůl svlečený do koupelny a můj pokoj se všemi věcmi vč. telefonu s oněmi kódy i svrchním oblečením se mezitím uzamknul. Pak jsem půl noci běhal „nahoře bez“ po Filadelfii a sháněl se po přístupu k internetu. Naštěstí zkouška dopadla dobře (již v saku a kravatě). V Cleveland Clinic, tam jsem byl na měsíc hned po Bostonu, v červnu 2018. Abych byl úplně přesný, tak jsem měl týden volna mezi stážemi, kdy jsem složil USMLE Step 2-CS.

Vidím, že jsi měl skutečně nabitý rok 2018. Jo, to je fakt. Za posledních 12 měsíců toho bylo moc. Budu mít co vyprávět! (smích)

A co přijímací řízení na Cleveland Clinic? Bylo lehčí se tam dostat než do Bostonu? Hmm, nemyslím si. Tím, že v Clevelandu je stáž na rozdíl od Harvardu bez školného, vybírají si ještě o něco přísněji. USMLE Step 1 byl v tomto případě podmínkou. Dokonce měli stanovený i minimální počet bodů. Kromě USMLE jsem musel mít hotový i TOEFL, tj. zkouška obecné angličtiny, kde byl zase poměrně přísně definován minimální počet bodů. Zajímavé bylo, že to, že mě do Clevelandu přijali, jsem se dozvěděl až v dubnu (přihlašoval jsem se v říjnu), a to jsem byl již v Bostonu. Někdy to byl opravdu poněkud hektický a nepředvídatelný proces.

(smích) To muselo být něco, tohle všechno naplánovat časově. A čemu jsi se tam věnoval? Taky děti? Jojo, musel jsem se naučit být flexibilní a spolehnout se sám na sebe. Byla to taková lepší vojna. :) Ano, taky děti. Byl jsem na hematologii-onkologii. Mohl jsem si vyzkoušet mj. lumbální punkci. Lékaři v Clevelandu byly obdivuhodné osobnosti, např. pan doktor Anderson, genetik a onkolog, pracuje i ve svých 65 letech přes 80 hodin týdně. Má patentován vlastní přípravek urychlující hojení mukositidy (zánět dásní způsobený chemoterapií, pozn. autora), který rozdával pacientům zdarma, stejně jako flash disky s dokumentací změn od poslední návštěvy – vč. výsledků zobrazovacích metod, ... Zaměřuje se na terapii pokročilých kostních nádorů, je v tom možná nejlepší na světě. O to více si cením, že si dokázal najít čas, aby mi napsal osobní doporučující dopis za účelem přihlášky do residency.

Po stážích jsi se vrátil do Brna, abys mohl udělat státnice a hned po nich jsi odešel do USA? Ne zcela přesně, pracoval jsem několik měsíců v Jihlavě a přihlásil se do pediatrického kmene v ČR. Do budoucna jsem se však chtěl ucházet o rezidenturu, což má pevně daný harmonogram, proces trvá od promoce bezmála rok. Moji sportovně založení kamarádi by řekli, že je to jako draft do NHL. Proces trvá od podání přihlášk v září až do nástupu v červenci, zkrátka proces na 4 roční období. Do rezidentury se lze ze zahraničí přihlásit výhradně až po získání ECFMG certifikátu, který americké úřady vydají po získání VŠ diplomu a úspěšném složení  zmíněných Stepů USMLE. Jinou cestou se lékařem v USA prakticky stát nelze. Od roku 2022 budou navíc uznávány zahraniční diplomy jen z akreditovaných VŠ, pozor na to.  

Rozumím. Teď jsi už tedy MUDr., to moc gratuluji. A co dál? Děkuji velmi! Jak řečeno, přihlásil jsem se na pediatrickou rezidenturu, plus některé programy nabízí i kombinaci s druhým oborem. Mě zaujala na prvním místě kombinace s genetikou, existuje i kombinace s dospělou medicínou. Tak uvidíme, kde nakonec zakotvím. Neznám ani přesný obor, ani přesné místo. Znám ovšem hodinu. Po ukončení „pohovorové sezóny“ bude potřeba seřadit všechny navštívené nemocnice a pak čekat na výsledek, který bude pro všech ca. 40 až 50 000 kandidátů oznámen v pátek 15. března ve 12:00 východního času.

Tak nějak předpokládám, že je to skutečně velmi, velmi náročné. Jak psychicky, tak i finančně, mám pravdu? Psychicky určitě. Je toho poměrně hodně, co je potřeba mít splněno. Na druhou stranu to stojí za to. Snad. Americké zdravotnictví je standardizováno směrem k poskytování nejvyšší možné kvality, stejně jako jejich testy či perfektně propracované učebnice.### Samotné zkoušky, studijní materiály, stáže, to všechno je finančně náročné. Masarykova Univerzita ale proplácí část nákladů USMLE, snaží se pomoci i jinde, v knihovně je speciální nabídka knih vyhrazená pro lidi, co se na USMLE učí, studijní oddělení je perfektní, takže já jsem byl s podporou naší fakulty maximálně spokojen. Bez rodičů, ale i mých českých kamarádů v USA, jmenoval bych na prvním místě Toma Fialu, Marka Čierného a jejich rodiny, by to ale rovněž nešlo, za což jsem jim moc vděčný. Už abych začal splácet :)

### Nekorektní vsuvka: Vím, že se u nás často skloňují názory, že exkluzivita USA v některých ohledech je údajně vykoupena jinde. Například z evropského pohledu někdy poněkud tvrdým přístupem k mnohamilionové části populace bez zdravotního pojištění či omezenými právy pracujících. Věřím, že lze oprávněně kritizovat to či ono, benevolentní zbraňové zákony, které jsou spojovány s horšími důsledky na zdraví populace dětských pacientů než všechny onkologické diagnózy dohromady, praktickou absenci mateřské dovolené atp. Historický vývoj USA a Evropy je však velmi odlišný. Na druhé straně existuje množství dobrovolníků, neziskových nemocnic a velká pozitivní energie na individuální úrovni směřující k pomoci těm opravdu potřebným. USA je značka spojená s podnikavostí, otevřeností, nenarušeným vývojem demokratických tradic. Snad se EU a USA vzájemně doplňují - pro mě to fungovalo vcelku dobře a není k tomu potřeba žádný privilegovaný původ. Jedno mé pozorování závěrem: Pozor na vyhraněný protiamerický (a anti-EU) sentiment, zpravidla ho razí ty vlády, které svou vlastní zemi přivedly k šípku!

Děkujeme Martinovi za skvelé rady na studium v Americe. A taky, že se to vůbec dá všechno zvládnout! Držíme moc palce, aby Residency vyšla podle Tvojich představ.  Děkuji moc! 

 

Ani tento díl rozhovoru s Martinem nebyl nijak upravován. Máte tak možnost cítit ,,čistý flow jeho myšlenek". :)   Už se těšíte na další díl o studiu v zahraničí? Já taky! :) 

 

-AG-

P.S.: Od Martina budu potom chtít update, jak mu to vyšlo - dozvíte se!