Jak náročné jsou přijímací zkoušky? 

Tradičně jsme zodpověděli studenty, kteří si prošli martyriem přijímaček i prváku, abychom zjistili, na co si dávat nejvíce pozor. U přijímaček je paradoxně pro mnohé nejnáročnější fyzika. Lze totiž předpokládat, že na biologii a chemii je zájemce o zubní lékařství spíše dobře připravem, popřípadě je má nastudované ze skript Lékařské chemie. Ale fyzika je černým koněm, který mnozí podceňují a můžou na tom bohužel svůj zápas o přijetí i prohrát. 

Na které předměty prvního ročníku si dávat pozor? 

Kdo naše přehledy čte častěji, nejspíše tuší odpověď. Je anatomie bolístkou i u prváků zubního lékařství? Jelikož na fakultě nedávno došlo k mnohým změnám, mají studenti zubního lékařství nově anatomii dvousemestrální – v tom případě pak nejtěžší v prvním ročníku bude opět nejspíše anatomie. Na druhou stranu, pro námi dotázanou studentku je anatomie spíše „velký strašák“ – reálně se mnohým její obsah učil dobře, na rozdíl od komplexnějších předmětů ve vyšších ročnících. Mezi takové patří třeba mikrobiologie, později i patfyz a pak imunola. Ale to už bychom se předbíhali. 

Které předměty prvního ročníku jsou naopak nejsnazší?

Rozhodně lékařská chemie – jak jsme totiž již zmínili, řadu jejích skutečností si odnesete i z přijímacích zkoušet. Pokud projedete jimi, budete nutně znát spoustu informací, které se v prvním ročníku spíše „zopakují pro jistotu“. Pak můžete v hodinách šoupat nohama. Jako vždy platí klasické „těžce na cvičišti, lehce na bojišti“!

Kolik termínu je řádných? Jak vypadají zkoušky?

Na zkoušku je na zubním lékařství na Masarykově univerzitě typicky vyhrazen jeden řádný a dva opravné v tom semestru, ve kterém by studenti měli zkoušku složit. Takže tři pokusy. Pokud se ovšem předmět přetahuje, jsou k dispozici zřejmě jen dva pokusy. 

Zkoušky rovněž obvykle bývají v podobě připouštěcího testu a ústního pohovoru. Detaily záleží rovněž předmět od předmětu – někde je ještě realizována praktická zkouška (jde třeba o histologii, fyziologii, mikrobiologii). Jinde je možný jen test písemný nebo ústní. Obvykle ale ty "nejtěžší" zkoušky mají formu písemného a/nebo ústního testu.

Jaký bývá propad u zkoušek? 

U zubařů je propad poměrně nízký – platí to hlavně u společných zkoušek, kterými musejí projít jak studenti zubního lékařství, tak studenti všeobecné medicíny. Na "zubařských" zkouškách jsou „zubaři“ vyhazováni už více – testy jsou specializovanější a proto nutně také rizikovější pro studenty. Suma sumárum je ale úmrtnost zubařů nízká ve srovnání se všeobecnými studenty. Je to dáno i přísnějším sítem u přijímaček.

A jaká je obecně ochota vyučujících a studijního oddělení?

Na studijní oddělení si nikdo z dotázaných nemůže stěžovat – vždy poradí, pomůžou, co nejrychleji to jde. Co se tyče vyučujících, je to člověk od člověka. Převažující zkušeností nicméně je, že pokud člověk přijde slušně s čímkoliv, snaží se mu vyučující pomoci. Samozřejmě v rámci možností a bez individuálních excesů.

Pojďme mimo studijní záležitosti. Kde se dá dobře a/nebo levně najíst? 

Ruku na srdce (a zažívací trakt), dle ohlasů místní menza není, co kdysi snad bývala... Jako poslední záchrana je sice stále solidní možností, pokud si ale chcete dopřát o něco lepší zážitek, není třeba jít daleko za ní. Student se nají lépe i na standardním "meníčku", a mnohdy i za stejný peníz. Nejlevnější možností je samozřejmě vařit si doma, to ale vyžaduje trochu komplexnější plánování. 

Kde se dá dobře pobavit? Jak často na to dojde? 

Co navštívit, je samozřejmě opět individuální – námi dotázaná studentka třeba preferuje podniky Rytířká krčma, Pivní burza a Pivní stáj. V Lucerně na Veveří se nabízejí super pubkvizy, fajn pivo najdete v baru Na stojáka a nejlepší v Lokále. Krom hospod můžete něco zakousnout i La donuterii a kočičí kavárně Pelíšek. Asi nejlepší místo stvořené pro studenty je kavárna Caffe Plus u Svoboďáku.

V Brně je společenský život rozhodně intenzivnější než třeba v Praze, kde není centrum tak zhuštěné. 
Rozhodně dle ohlasů neplatí, že medicína znamená nulový společenský život. Někdo samozřejmě preferuje maximum studia, musíte si však také čas od času vyčistit hlavu. To může znamenat společná jídla, večery, výlety. Vždy záleží na tom, s jakou skupinou se dáte dohromady. 

Jak jsou na tom ceny bydlení v daném městě? Je lepší volit koleje, privát, něco jiného? 

Jak už padlo, Brno je relativně menší město, a snese srovnání třeba s Ostravou či širším okolím Olomouce. To znamení, že není problém najít solidní bydlení i velmi blízko škole. Krom různých privátů a spolubydlení jsou k dispozici i koleje. Tak však záleží, z jak dlouhé vzdálenosti pocházíte, pro lidi žijící poblíž Brna (ale stále daleko na pravidelné dojíždění) se obvykle místo nedostane. Kontakty na spolubydlení lze každopádně najít v libovolné spolubydlící skupině na Facebooku. 

I pokud se na vás nedostane byt v centru, brněnská dopravní obslužnost je poměrně dobrá. Vyplatí se koupit „Šalinkartu“ na celý rok – cenově je samozřejmě nejvýhodnější a člověk má pak nejmíň starostí. MHDéčkem se dá dostat všude v rozumném čase. 

Co je třeba vědět závěrem?

Na zubním je třeba počítat s tím, že v prvním ročníku je přežití dost nákladné – je třeba si kupovat zuby do fantomů a nástroje.... Za ten rok do toho člověk naleje tisíce korun. Na druhou stranu, zubní lékařství je natolik specifické, a momentálně stále nedostatkové zejména ve velkých městech, že absolvent má typicky o kariéru postaráno!